Na konci ledna se na Lysé hoře už tradičně koná závod LH24, kdy 24 hodin závodníci běhají okruhy vedoucí z Ostravice na Lysou horu a zpět dolů. Na trase vás potká sníh, led, bahno i tvrdý asfalt a letošní ročník tomu nebylo jinak. Přesto nejrychlejší dvojice, ve které běžel náš ambasador Martin Gogela zvládla „natočit” 15 kol, v přepočtu 198 km a 12 750 nastoupaných metrů. Martin je od minulého roku člen našeho elitního týmu a specializuje se spíše na běhy trvající okolo 2 hodin. LH24 byl jeho vůbec první dlouhý ultra závod, který dopadl na jedničku s hvězdičkou. Jaký byl průběh závodu a jaké bylo tajemství úspěchu téhle dvojice? Dozvíte se v rozhovoru.

Je pár týdnů po závodě, jak si na tom s regenerací? Už si zpátky v tréninkovém procesu?

Teď už v tréninku jsem, ale pořád beru ohled na Lháčko a zatím nechodím žádné těžké tréninky. První týden po závodě jsem měl hodně volný, hlavně cvičení, protahování a lehké klusy. Bylo to hlavně kvůli nohám, které mě po závodě moc neposlouchaly.

Běháš spíš kratší závody? Bylo to tvoje první ultra?

Určitě běhám spíše kratší závody, nejlépe se cítím na trasách kolem 2 hodin. Toto pro mě tedy byla úplná nová zkušenost. Jediný závod, který jsem běžel, a dal by se nazvat ultra, byl Valašský hrb, ale tam byla trasa 55 km a jedná se o velmi rychlý závod s malým převýšením.

Jak vypadala tvoje tréninková příprava měsíc před závodem? Specializovala se na tento závod?

Vzhledem k probíhajícímu zkouškovému období ve škole nebyla vůbec ideální a neměl jsem na trénink tolik času, kolik bych chtěl. Tréninky jsem nijak zvlášť neupravoval, jen jsem vložil pár běhů s hůlkami a celkově jsem se snažil nasbírat více výškových metrů než obvykle. Dalo by se říct, že jsem více spoléhal na dlouhodobý trénink než na specifickou přípravu poslední měsíc.

Běžel si ve dvojici s parťákem Radkem Chrobákem, několikanásobným vítězem, měli jste nějakou speciální taktiku? Nebyl si nervózní, že si mladší a méně zkušený? :)

S Radkem jsem běžel moc rád a určitě mi jeho zkušenosti pomohly. Taktika byla hlavně úplně nepřepálit začátek. Ještě jsem dostal radu, ať to moc netlačím do kopce a spíš si to pustím ze seběhu. Nervózní jsem nebyl, ale měl jsem dost respekt z trasy, přeci jen to člověk nechce pokazit parťákovi a vzhledem k tomu, že jsem podobný typ závodu běžel poprvé, tak jsem nevěděl, jak bude tělo v pozdějších fázích reagovat.

V jakých botách si běžel?

Začínal jsem v hřebovkách INOV8 OROC-290, které perfektně držely ve výběhu, ale v dolní části seběhu nebyl sníh, tak jsem v druhém kole už obul TRAILTALONy, které byly do další části závodu lepší volbou. Vzhledem k vystřídání snad všech typů povrchů se hezky ukázala jejich univerzálnost. Míra tlumení mi na delší závod vyhovovala a ocenil jsem širší střih boty, kvůli pohodlí na konci.

Co další výbava? Máš nějaký kousek, bez kterého by ses neobešel na závodě?

První mě napadá vesta INOV8 RACEPAC 8, do které se mi pohodlně vlezla všechna povinná výbava, pití a gely. Taky jsem jí na těle téměř necítil a byla příjemná po celou dobu závodu. Ale všechno vybavení bylo potřebné. Jak v noci ubývala energie, tak jsem začal využívat hůlky a sluchátka, což mi obojí moc pomohlo.

 Co si dělal v pauzách během kol?

Popravdě mi pauzy přišly strašně krátké. Plánoval jsem, jak budu hlavně odpočívat, ale většinou jsem si tak akorát stihnul namíchat regener, ionťák, dát si jídlo, protáhnout se a jít do dalšího kola.

 Co si jedl během závodu?

Během závodu jsem jedl jednou za kolo gel a pil ionťák. Po kole vždy regener. V pauzách jsem měl v plánu jíst více, měl jsem připravené těstoviny a rýži, ale většinu kol došlo jen na tyčinku, nebo jinou drobnost.

Závod ve dvojici je těžký hlavně proto, že mezi koly „zatuhneš”. Jak si byl na tom ty? Co tě motivovalo vstát a jít do dalšího kola?

Nohy postupně vadly, ale snažil jsem se dát regeneraci v pauze 100 %. V posledních kolech už nohy nebyly v moc dobrém stavu, ale motivaci jsem si pořád držel a do dalších kol jsem neměl problém se připravit. Určitě mě motivovalo, že to jdeme dva a mám určitou povinnost vždy být nachystaný na předávku.

 Měl si vůbec nejrychlejší první kolo, ale jaký byl váš průměrný čas na kolo? Měl si ty nebo parťák nějakou větší krizi v závodě.

Náš průměrný čas teď z hlavy nevím, ale počítal jsem si svůj, a ten byl zhruba 1:30, ale negativně ho ovlivnilo poslední hodně pomalé kolo. Tím se vlastně dostávám k té krizi. První lehká přišla ve čtvrtém kole, kdy jsem měl křeče a přestalo se mi běžet dobře. Druhá, větší, přišla v tom posledním kole, kdy jsme měli pohodlný náskok na soupeře. Radkovi nesedlo jídlo a zhruba od pátého kola měl potíže s žaludkem, takže se rozhodl, že 16 kolo už nepoběží (počítali jsme, že 15 kol stačí). Jak jsem se to dozvěděl, tak mi vypnul “závodní mód” a věděl jsem, že stačí dokončit poslední kolo. Počítal jsem s tím, že poběžím lehce, ale bez motivace, a s narůstající únavou, to bylo hodně protrápené.

Jak si bojoval s únavou? Stihl si spát?

Únava nebyla tak hrozná, jak jsem si myslel a zvládal jsem jí celkem dobře. Spát jsem stihl jednou, asi na 20 minut.

Jak hodnotíš náročnost tratě tento rok? Vyhovovaly ti podmínky nebo by si raději více sněhu?

Myslím si, že trať by byla s více sněhem, hlavně v seběhu, rychlejší. Celkově byla hodně rozmanitá. Led, různé druhy sněhu a spodní část naopak úplně bez sněhu dělala trasu náročnou. Každý určitě má jiné preference, ale mě osobně přišla tato kombinace těžká.

 Jsi spokojený s výsledkem? Věřili jste si na 15 kol?

S výsledkem jsem určitě spokojený. Zpátky vidím věci, co se daly udělat lépe, ale to je tak vždy. Celkově jsem rád, že jsem nabral nové zkušenosti. Původně jsme asi oba mysleli na 16 kol, ale vzhledem k těžšímu seběhu, bez sněhu, je 15 kol výsledek, za který jsme oba rádi.

Láká tě jít „lháčko” v jednotlivcích?

Určitě mě to láká, ale spíše výhledově. Myslím si, že v příštích 3 letech ho v jednotlivcích nepůjdu.

 Co by si doporučil těm, kteří se budou chystat na LH24 ve dvojicích příští rok   poprvé?

 Určitě nepodcenit přípravu - začít včas (ideálně půl roku a víc). Nejlépe strávit hodně   času v horách při bězích (i při chůzi) v nízké intenzitě. Je třeba nezapomínat, že   vytrvalost se získává postupně, a že za měsíc intenzivního tréninku na poslední chvíli   se toho moc nezíská.

 Rád bych ještě dodal, že LH24 má velmi hezkou a specifickou atmosféru a určitě   doporučuji každému, ať si tento závod vyzkouší!