Letošní TRAILTOUR 2020 (běžecké tratě v přírodě, které si můžete proběhnout sami a kdykoliv, a přeci soutěžíte a jste součástí běžecké rodiny) je již třetí v pořadí. Když kluci z INOV-8 TrailTour vymýšleli, žili jsme v jiné době a nikoho nenapadlo, že by se nemohly pořádat sportovní akce. Opravdové vize se však poznají podle toho, že stojí na hodnotách, které obstojí i v dobách nepohody. Dovolte pět krátkých zamyšlení, v čem považuji trailtour za výjimečný běžecký koncept.

• Svoboda dělat stejné věci různě. Vyberu si své tratě a mohu si je zaběhnout kdykoliv od května do října, jednou nebo i opakovaně. Píšu-li kdykoliv, tak to znamená nejen, že kulisou mého výběhu mohou být rozkvetlé stromy, ale i první studený vítr foukající z hor. Mohu se hecnout před snídaní a zažít svítání, stejně jako zkrápět vyprahlou cestu hektolitry potu. Co takhle zkusit kužel světla čelovky a na vrcholu ji zhasnou? Lysaři (kteří chodí opakovaně na Lysou horu v Beskydech) i malíři impresionisté to znají. Nikdy to není stejné. 
• Objevovat pro Druhé, co mám rád. 48 tratí připravili lidé, kteří rádi běhají. Nejde jim ale jen o ten nejjednodušší, a proto nejdokonalejší způsob pohybu. Jde jim i to to běžet někam a hlavně někudy. Běžet krajinou, být její součástí. Znají výhledy stejně jako sevřené rokle, lesní pěšiny, i kamenná pole, hustníky i světliny, proměny živlu země.
• Být součástí závodu a přeci si ho běžet po svém. V trailTour si každý vybírá tratě, které chce běžet i jejich pořadí. Může soutěžit na dálku s těmi, co tu již byli i vyzvat budoucí soupeře, sázet přitom na rychlost nebo počet navštívených míst. Lze zkrátka závodit různými způsoby, snažit se vyhrát ceny nebo se přetahovat s kamarády. Nebo lze pobídku z Traitour pochopit i jako utváření sama sebe: nejen fyzickou formaci těla, krajiny vnější zanechávají svou stopu i
  v krajinách vnitřních, v duši.
• Závod dělají soupeři. Při dlouhých laufech mi často pomůže myšlenka z nejlepší běžecké knihy všech dob Born to run. Upustit od představy soupeřů (které se snažím porazit a oni mě), ale pochopit dlouhého hada běžců jako součást jednoho krásného závodu. Tarahumarským běžcům nešlo o vítězství, ale o to, aby společně poháněli sluneční kotouč.
  Loňská trailtour nebyla jen o jednotlivcích, ale přidala i myšlenku klubové soutěže. Jejím vrcholem pak byla zápolení mezi dvěma kluby orientačního běhu Kamenice a Žabovřesky. Bylo to vyhecované, bylo to ale velmi férové. Ač soupeři, tak se domlouvali na zveřejňování výsledků, aby druhé neoklamali.
• Omezení a hranice někdy mohou paradoxně přispět k větší kreativitě. TrailTour se letos bude odehrávat jen na území České republiky. Zvykli jsme si jezdit za zážitky na vzdálená a chytlavá místa. Je krásné běhat v Pyrenejích nebo mezi vinicemi v Toskánsku. Česká krajina je ale možná vůbec nejrozmanitější krajinou vůbec. Někdy ale potřebuje delší vztah, vzájemné poznávání se. (Víš — zkoumat třeba, Bušku milý! to víno má svůj zvláštní ráz, zprv trpké, ale milé zas — my, myslím, už se vpili!…). Pěstovat tuhle citlivost není vůbec špatné a snad ji později využijeme i za hranicemi.

Dnes jsme si tak nějak zvykli, že je vše marketing (většinou nepřiznaný). Trailtour taky vznikla v hlavách lidí z Luhačovic a Vizovic, kteří se v České republice starají o značku Inov-8 a Craft … Menší, víceméně rodinná firma, k níž přirozené patří silný vztah ke sportům v přírodě. Když si jdu večer provětrat hlavu a zavazuji si své Inov-8, vzpomenu si na ně, jak se vyrovnávají s výpadky v prodejích.

Tak se poťte a běhejte.

Ondřej Skripnik (Inov-8 team, rogaining)