Doby kdy si lidi na dlouhých trecích devastovali chodidla v těžkých pohorách jsou naštěstí pryč. Když potřebujete s batohem na zádech dělat na pěšinách v horách 30 až 50km každý den, v pohorách to prostě nejde. Puchýře, otlaky, bolest všeho možného z nepřirozené chůze v tvrdých těžkých botách to prostě nedovolí. Odzkoušené, dobře padnoucí běžecké boty tohle elegantně řeší. Za uplynulých 6 let jsem v nich na různých ultradlouhých trecích od pouští, přes pralesy po velehory nachodil přes 15 000km a půchýře a zranění bych spočítal na prstech jedné ruky! To je lepší bilance než má většina lidí po víkendu v Krkonoších...
Proto jsem i pro letošní hodně brzce jarní a dost zrychlený průchod 3500km dlouhého Appalachian trailu zvolil osvědčené botky Inov-8. Během necelé stovky dní mě čekalo obrovské pozitivní převýšení 145 000m a díky startu již koncem února i dost drsné podmínky. Na start jsem zvolil Roclite 325GTX a potom do teplejších podmínek a hromad kamení Trailroc 285.
325GTX se ukázaly jako výborná volba. Místo obvyklého jara v březnu přišly hned 5 velkých sněhových bouří a tak jsem se horama prokousával pořád dokola deštěm, sněhem, mrazem a potom blátem a potokama vody z tání. Kromě zimy Gore-Tex v botách nesnesu, protože noha se paří a dělají se puchýře. Tady byla pořád kosa a GTX v kombinaci s nepromokavýma ponožkama mě mnohokrát zachránil před omrzlinama. Hrubé špunty a perfektně přilnavá směs podrážky držely jak na sněhu, tak na mokrém kamení. Žádné boty na mokrém kamení nedrží tak jako Inov-8. Tečka. Gore-Tex sice po nějakých 500km začal pouštět nějakou vodu dovnitř, ale nepřičítám to běžnému opotřebení, spíš tomu, že několikrát mi přes noc pod tarpem mokré boty zmrznuly a já je musel ráno „rozlámat“ abych se do nich dostal a mohl pokračovat v cestě... I když do boty voda sákne, tak to aspoň není průtokáč a noha zůstává v teple.
Boty jsem odložil po 800km, když přišla vlna teplého počasí a potřeboval jsem něco lehčího, prodyšnějšího, co rychle uschne, když se namočí. Podrážka by snesla ještě jednou tolik kilometrů. Na vršku by mi za chvíli vylezly malíčky. Přeci jenom bych botu potřeboval o chlup širší...
Protože mě čekaly dva neuvěřitelně kamenité státy Virginia a Pennsylvania, potřeboval jsem přezout do něčeho s menšíma špuntama a rock plate. Ideální zadání pro TR285! Ze začátku se mi zdály trochu tvrdší a že bych snesl o trochu víc tlumení, ale asi to bylo jen přechodem z Roclitu... Díky parádnímu gripu a rockplate se mi v kamení dařilo sekat 50km dny jak na běžícím pásu. Žádné puchýře ani otlaky. Chodidlo sice občas z kamení trochu bolavé, ale oproti ostatním kamarádům, kteří odpadali s různými zraněními chodidla a únavovými zlomeninami to bylo stále výborné. Svršek vydržel překvapivě dost – malíčky se mi začaly v náročném terénu „klubat“ ven až po více než 800km. Hodně jsem ocenil „pogumovaný“ pruh hned nad podrážkou kolem celé špičky, který nepustí vodu dovnitř ani když došlápnete do vody nebo podmáčené louky. Bytelná gumová obsázka špice se v ostrém kamení také mnohokrát hodila. Jen to chce zvolit dostatečně velkou boty, abyste nepřišli o nehty až na ni budou v sestupech prsty narážet. Z toho důvodu a proto, že noha se prostě po několika stovkách kilometrů prostě rozšlápne a trochu opuchne, vždycky volím o číslo až číslo a půl větší botu, než mám nohu.
Na dlouhých trecích a běžeckých ultratrailech jsem odzkoušel hromadu značek a Inov-8 je často mojí volbou kvůli nejlepšímu gripu v terénu a měkkému opatku, který krásně obejme patu, ale nedře ani po každodenních 12hodinách v botách. Ocenil bych širší špičku – určitě by se tím prodloužila životnost prodyšného svršku. Pro svršek (a vlastně i podrážku) je totiž chůze mnohem horší než běh – abyste nachodili 1000km, musíte udělat nejmíň dvakrát tolik kroků než při běhu! Sice na tlumení nevyvíjíte takové rázy, ale zase nosíte batoh a botu zatěžujete 12 až 15hodin denně a mezipodešev nemá šanci zregenerovat. Celkově boty vydrží 600 až 1400km v závislosti na terénu a v čem boty vynikají. Super prodyšné, lehoučké boty prostě mají nižší životnost než těžké, tuhé „tanky“ ve kterých zase noha nemá takovou pohodu. Je otázkou priorit, co zvolíte.
