V minulém článku jsme probrali, jak se na canicross vybavit a teď nastává otázka, jak vůbec začít s tréninkem. Zatímco někteří psi jsou v tahání instinktivnější než jiní, udržet si to zábavné a pozitivní bude v tomto případě klíčem k úspěchu. Můžete začít tím, že necháte psa zvyknout si na vybavení a váhu za ním – vás! Začněte například procházkou a chválením psa, kdykoli se opře do postroje. Další možností je například přivázat k postroji navíc sadu řetězů, ne více než 10 % váhy psa a poté se pár desítek metrů projít nebo proběhnout. Pokud váš pes zůstává zmatený z úkolu, navzdory vašemu nejlepšímu úsilí, může být nejprve vaším řešením zapojení někoho jiného, ​​​​aby se choval jako zajíc, kterého bude chtít pes dohonit a postupně to odvykat.

Mějte na paměti, že tato nová aktivita může být pro vašeho psa matoucí. Po tom všem, co jste ho učili netahat na vodítku najednou chcete, aby dělal přesný opak! Mít sadu vybavení určenou pouze na canicross mu pomůže rozlišit úkoly. Podobně mu dejte instrukce, jasný příkaz k tahu a jasný příkaz k zastavení budou vaši nejlepší pomocníci. A přirozeně, jakmile začne projevovat chování, které hledáte – tahání, neváhejte ho pořádně slovně chválit.

Pokud náhodou žijete v oblasti s jinými canicrossovými běžci nebo dokonce canicrossovými tréninkovými skupinami, neváhejte je oslovit. Zapojit se do několika skupinových tréninků je opravdu ideální způsob, jak se v tom nejrychleji zorientovat!

Neodraďte parťáka náročným startem

Začátky ve sportu, zvláště bez trenérského vedení, často přicházejí s pořádnou dávkou chyb. I když se jedná o přirozený proces učení, vyvarovat se v něm chyb, je stále mnohem lepší alternativou pro vás i vašeho psa.

První věc, na kterou byste měli být velmi opatrní, je netlačit na pilu – příliš daleko, příliš intenzivně, příliš často – to by mohlo být  škodlivé pro běžce i psa. Pokud máte silného tažného psa, příliš časté běhání canicrossu týdně by vás mohlo vystavit vysokému riziku zranění. Střídání volného běhu, intervalového tréninku zaměřeného na člověka a canicrossu je pravděpodobně nejlepší volbou, jak udržet zranění na uzdě. V obou případech se nezapomeňte odpovídajícím způsobem zahřát, vyklusat a protáhnout. Nic nenaštve více než být připoutaný k pohovce kvůli zranění, když zrovna je venku hezky a vy chcete pobíhat se svým mazlíkem.

Stejně jako u běžného běhu se určitě chcete postupně dostat do disciplíny. Začínat kratší aktivitou a postupně zvyšovat čas, vzdálenost a intenzitu, v závislosti na zvyšující se úrovni psa i běžce. Na to jsou skvělé canicrossové intervaly, zaměřené na kratší silové úseky, umožní vašemu psovi být při práci nadšený, čímž se vyhnete zpomalení a nesoustředění. Přílišné běhání a zvláště pokud jste mimo tréninkovou skupinu, může skutečně vést k tomu, aby váš pes zpomalil celkové tempo.

Pozor na teplo

Stejně jako chcete být opatrní, abyste udrželi svého psa motivovaného a nadšeného pro nadcházející tréninky, musíte se také starat o jeho fyzickou pohodu. Na rozdíl od lidí se psi přes kůži nepotí, a tak jsou díky celoročním kabátě, co nosí, mnohem citlivější na teplo a vlhkost. Obecně platí, že trénink nad 20 stupňů se nedoporučuje, ale i to může být na některé psy příliš. Trénink při východu slunce, ve stínu a na mnohem menší vzdálenosti je způsob, jak pokračovat v tréninku například i v létě. Chladnější podzimy a mrazivé zimy jsou však k tréninku daleko příznivější. V každém případě vždy věnujte pozornost chování svého psa. Nepravidelná chůze, hyperventilace, červené oči, zvláštní pohyby, to vše může být známkami přehřátí. Pokud je tomu tak, chce to okamžitě ukončit činnost a začít vašeho parťáka pomalu ochlazovat. Trénink poblíž vodních zdrojů může být dobrým způsobem, jak udržet tělesnou teplotu nižší.

I psi nosí boty

Obvykle je nenosí, ale na trénink oblečte psovi botičky. Také volte měkký terén vhodný pro tlapky. Od asfaltových nebo velmi kamenitých cest, byste se měli držet dál. Měkčí tráva a půda jsou naopak mnohem šetrnější ke kloubům a tlapkám! Udržování zastřižených drápů a hydratace polštářků tlapek může také pomoci předcházet zraněním. V zimě si určitě dejte pozor na led, ledové krusty nebo posyp. V takových případech může být opravdu dobrý nápad nasadit botičky přizpůsobené dané aktivitě!

Kdy žřát?

Stejně jako my, psi neradi běhají s plnými žaludky a měli by mít dostatek času mezi jídlem a běháním, aby jídlo plně zpracovali. Mezi jídlem a sportem se doporučují minimálně dvě hodiny, čím déle, tím lépe. Voda může být podána blíže k tréninku, mezi 45 minutami a 1 hodinou za předpokladu, že množství je přiměřené. V zápětí po běhu by pes neměl hned dostat plnou misku žrádla. Dejte mu vodu a s jídlem počkejte, až se trochu zklidní a přestane lapat po dechu. Když budete tyto postupy dodržovat vyhnete se akutním zdravotním potížím, jako je torze žaludku, která je velmi nebezpečná. 

Buďte ohleduplní

V neposlední řadě pamatujte na to, že ne na všech veřejných místech jsou psi vždy vítáni a ne každým pochopeni. Vždy proto respektujte okolí. Sázka na jistotu jsou méně frekventované trasy. V případě, že to možné není, neztrácejte kontrolu nad vaší rychlostí a směrem pohybu. Vrážení do chodců, dětí, nepohodnutí se s jinými psi, to nikdy není příjemné. I jediný traumatický zážitek, např. konfrontace s jiným psem, může vašeho psa od tahání navždy odradit. Proto při míjení dalšího psa mějte toho svého vždy pod kontrolou a předvídejte. I když je druhý pes na vodítku, vašeho psa si přitáhněte a úplně zastavte v případě, že k vám dojde cizí pes dojde.

A to důležité nakonec. Udržujte veřejná místa v čistotě! Je to velké mrzení, když jsou pěkné parky pejskařům nepřístupné, protože jsou někteří líní psí kupičky uklízet.

Autorka: Camille Paris, trenérka Běhej se psem